Kladská pevnost

Jednou z největších zajímavostí Klodzka je pevnost, která se tyčí na městem. Městské opevnění je jedním z nejlépe dochovaných obranných systémů ze 17. a 18. století. Hlavní pevnost a pomocná pevnůstka Ovčí hora, ležící na druhém břehu řeky Nisy, zabírají území o rozloze více než 30 hektarů.
Pevnost ležící na Hradní hoře (Góra Zamkowa), jíž se nyní říká Pevnostní (Góra Forteczna, 369 m.n.m.), vznikla na místě původní varovné tvrze, která měla veliký strategický význam. Stávala totiž na obchodní stezce, která vedla z jihu Evropy na sever a byla součástí známé jantarové stezky. V Kosmově kronice se dočteme, že stála už v roce 981. Postupem času byla přeměněna na hrad, který byl poté poničen a přestavován. V roce 1459 český král Jiří z Poděbrad povýšil oblast Kladska na hrabství. Od té doby hrad plnil obrannou funkci. V tomto období se také rozvíjela zástavba v okolí hradu - vznikla dvě podhradí, která se stala základem budoucího města. Za svou současnou podobu pevnost vděčí pruskému králi Fridrichu II. Součástí jeho velkého plánu byla mj. výstavba obranných sudetských pevností v Klodzku, Stříbrné Hoře a v Nise. V roce 1769 byl hrad definitivně rozebrán a na jeho místě vznikl donjon - centrální obranná část pevnosti. Hlavním projektantem a architektem pevnosti byl holandský inženýr Gerhard Cornelius von Walrave. Donjon (z franc. slova srdce) je obehnán řetězem bastionů, redut, , kleští a vnitřních příkopů. V donjonu se nacházejí dvou a třípatrové kasematy a skladiště, jejichž hloubka dosahuje až 20 metrů. V kasematech byla zbrojnice, lékárna, laboratoř a další prostory využívané posádkou.
Tvrz je obehnána suchými příkopy hlubokými 10 metrů. Komplex patří k nejcennějším dílům novověké vojenské architektury v Polsku. Vládním rozkazem z roku 1877 pevnost ztratila svůj obranný charakter. Byla postupně přestavována na skladiště a vězení. V kasematech byli vězněni např. účastníci polského lednového povstání z přelomu let 1863-64. Nechvalnou pověst pevnost získala zejména během 2. světové války. Němečtí vojáci ji využili jako mučírnu a vězení, ve kterém zavraždili více než 200 finských vojáků. Ke konci  2. světové války využíval pevnost koncern AEG, který funguje dodnes. Na zakázku Hitlera zde vyráběl rádia do ponorek (U-boot) a součásti raket V1 a V2.

Návštěva této pevnosti je jistě dobrým námětem na výlet, který je možno spojit například s návštěvou lázeňských měst v okolí či s nákupy.

Aktualizováno ( Středa, 01. Červenec 2009 )